Program SZ pro:

Matěj Stropnický: Dobrá reforma nesmí oslabit solidaritu

Rozhovor s členem Předsednictva Strany zelených Matějem Stropnickým o nastavení důchodové reformy pro server prvnizpravy.cz.

PZ: Jaký je váš názor na důchodovou reformu, na základě které si lidé v budoucnu budou moci část peněz ze státního průběžného systému (3 % za předpokladu, že přidají 2 % ze svého) v rámci druhého pilíře převést na soukromé fondy?
Vyvádění finančních prostředků z penzijního systému je oslabováním vzájemné solidarity mezi jednotlivými skupinami obyvatel, neboť spořit si víc, než zákon ukládá – tedy připojišťovat se – mohou vždy jen ti bohatší. Taková je zkušenost z dob, kdy penzijní pojištění bylo pouze dobrovolné, tedy například z dob první republiky. V systému bude méně peněz, což bude paradoxní výsledek reformy, která se zdůvodňuje tím, že v systému je málo peněz už nyní. Důchodovému systému hrozí kolaps především po této reformě, a pocítí jej zejména ti sociálně slabší.

PZ: Takzvaný opt-out se od roku 2013 bude týkat lidí do pětatřiceti let, starších pak v případě, že si jej zvolí do konce roku 2012. Kdo se jednou pro druhý pilíř rozhodne, nebude z tohoto systému moci vystoupit. Co si o tom myslíte?
Co se označuje neutrálně jako druhý pilíř je ve skutečnosti nástroj, jímž stát zajistí soukromým penzijním fondům velmi výhodný byznys. Tím nechci říct, že důchodový systém nemůže být za žádnou cenu o dvou pilířích, může. Proč je ale vhodné v systému poskytování důchodů diferencovat? Žádný z užívaných důchodových systémů není sám o sobě dokonalý. Existují pouhé levné asistenční systémy, které poskytují základní sociální pomoc, existují i korporativní systémy, poskytující důchody v různé výši podle vykonávané profese, převažují ale dnes systémy rovnostářské, tedy takové, které nejsou založené na pomoci od nouze ani na odměně za bývalou práci, ale na principu občanství. Takový je i současný český systém. Za jeho vhodnou modifikaci bych považoval doplnit základní rovnostářský systém druhým pilířem zohledňujícím předchozí zaměstnání, oba ale zachovat na veřejnoprávní bázi. Touto cestou se v minulosti vydalo například Švédsko nebo Norsko.

PZ: Spoření ve druhém pilíři mělo být původně povinné, nakonec bude dobrovolné. Vidíte v tom změnu k lepšímu oproti původním plánům?
Ano, to jistě. Spořit si povinně u soukromých fondů bych považoval za protiústavní, protože nelze přece nikoho nutit, aby dával vydělat určitému podnikání spíš než jinému. Výdělek penzijních fondů, jejichž zástupci byli nejpilnějšími lobbyisty v takzvané Bezděkově komisi, bude nižší.

PZ: Jaké změny v důchodovém systému by učinila SZ? Je podle vás udržitelné vyplácení penzí pouze v rámci státního veřejného systému?
Zaprvé chci říci, že považuji argumentování demografickými čísly, tedy „stárnutím populace“, za sice závažné, ale poněkud zneužívané. Často je stárnutím přímo strašeno, a tím je ospravedlňována nezbytnost reformy, která zavede větší spoluúčast obyvatel. Tomuto tlaku prosím nepodléhejme, systém je udržitelný při částečné a hlavně postupné modifikaci. Vládní reforma je skok do tmy. Zadruhé ale musím dodat, že systém určité změny skutečně vyžaduje.

PZ: Jaké?
Spatřuji je především v diferenciaci v povinných odvodech do společného veřejného penzijního systému. Když jsem jako vysokoškolák po dovršení 26 let věku, kdy zdravotní a sociální pojištění přestává prostřednictvím školy hradit stát, přišel na sociální správu a chtěl se přihlásit k odvodům, sdělili mi, že - pokud člověk není vlastníkem živnostenského listu - je příspěvek na rozdíl od zdravotního nepovinný a že platit ho stejně nemá smysl, protože důchody beztak nebudou, ať si spořím bokem. Chápete? Dnes už je sociální pojištění povinné pro všechny, ale díra v penzijním systému byla léta tvořena uměle.

PZ: Co by měli nyní udělat zelení?
Měli bychom například uvažovat o progresi ve výši sociálních odvodů v návaznosti na výši výdělku. Tedy nejprve stabilizovat základní pilíř. Pak je možné se bavit o dalších změnách.

PZ: Co si myslíte o navyšování věku pro odchod do důchodu, kdy dnešní batolata budou do penze odcházet až po sedmdesáti letech věku?
Zvyšování odchodů do důchodu považuji za nespravedlivé opatření, není-li zásadně odstupňováno v návaznosti na typ práce. Pravda je, že žádné sociálně politické opatření není zcela hodnotově neutrální, tedy není pro všechny stejně výhodné. Nicméně zvyšování věku odchodu do důchodů je velmi patrně diskriminující pro manuálně pracující, jejichž síly jsou prostě opotřebovány dřív. Navíc střední a vyšší vrstvy vedou životní styl, který jim umožňuje žít déle a lépe se na postproduktivní věk připravit. Také zde mi vadí, že je zvyšování věku odchodu do důchodu prezentováno jako spásné a nezbytné řešení. Není to tak prosté. Mimo již řečené, je evidentní, že věk k odchodu do důchodu nelze zvyšovat donekonečna.

PZ: Vláda chce důchodovou reformu hradit zvýšením dolní sazby DPH z 10 na 14 % a následným sjednocením obou sazeb na 17,5 %. Co o tom soudíte?
Tak zaprvé je třeba říct, že vládní důchodová reforma je sama o sobě strašně drahá. Je nám opakováno, že systém není ufinancovatelný a přitom prvním krokem reformy je snížení výše základních odvodů do společného systému. To je perverzní logika. Odhady nákladů na reformu se poněkud liší, mluví se ale o pětadvaceti miliardách po dobu několika let. Na Slovensku podobnou reformu, již zaváděnou, zastavili, protože na ni nebyly peníze. Co se týče zvyšování a souběžného sjednocování sazeb DPH, jde o další krok, který má přenést náklady za veřejné rozpočty na nižší příjmové skupiny.

PZ: Jak to myslíte?
Základní spotřeba, tedy potraviny, bydlení, ošacení, dosud často ve snížené sazbě, tvoří u sociálně slabších, ale i u středních vrstev, podstatnou část domácího rozpočtu. Podstatnější, než u bohatších lidí. Prostě chudší lidé vydají poměrně víc měsíčně za jídlo, pití, nájemné a tak dále, než ti bohatší, jejichž náklady na tuto spotřebu nerostou donekonečna, ale po těchto nutných vydáních jim zbývá více na dovolené, nadstandardní zboží a stále více také na služby, jejichž poskytování stát omezuje. Mám na mysli třeba služby ve zdravotnictví nebo ve školství.

PZ: Takže zvyšování dolní sazby DPH nepodporujete?
Zvyšování DPH považuji za velmi nouzový krok, vhodný jedině na omezenou dobu, sjednocování jejích sazeb pak za úplnou chybu, která spočívá v tom, že znemožňuje státu, aby například podporoval spíše k životnímu prostředí šetrnou spotřebu a nikoliv znečišťování. Ale vedle přírody jde samozřejmě na prvním místě třeba o zdravou nebo nezdravou spotřebu, jejíhož odlišného zdanění se tímto stát zbavuje. Myslím, že mnohem vhodnější by bylo více položek od DPH znovu úplně osvobodit – například veřejnou dopravu, některé zdravotní služby, knihy a noviny a tak podobně – a výpadek ve státním rozpočtu doplnit obnovením daňové progrese u příjmových daní. Tato vláda jde úplně opačnou cestou a Česko po ní kráčí v Evropě úplně osamoceno.