Pavel Jungwirth
chemik
Moje volba
Jako chemik nepochybuji o tom, že při výběru partnera hraje chemie důležitou roli. Přesto jsem skeptický k seznamovacím agenturám typu Chemistry.com nebo ScientificMatch.com, které hledají vhodné partnery na vědecké bázi, pomocí psychologických dotazníků a s využitím genetické informace. Myslím, že „partnerská chemie“ je mnohem složitější než ta laboratorní a zahrnuje faktory, které se vymykají exaktnímu přírodovědnému popisu. Byl by však možný vědecký výběr vhodné politické strany v nadcházejících volbách? Probíhající volební kampaň působí ještě mnohem iracionálněji než proces chození chlapců s děvčaty. Přesto se pokusím uvést několik rozumových kritérií, jimiž se ve volbách snažím řídit.
Prvním kritériem jsou pro mě minulé činy. Snažila se strana řešit dlouhodobé problémy, jako je transformace ekonomiky z montování na vývoj nových technologií, usilovala o udržení životní úrovně a sociálního smíru při stárnoucí populaci, zasazovala se o ochranu přírody a klimatu? Nebo byla politika strany spíše pokračováním partikulárních ekonomických zájmů firem jinými prostředky? Nejlepší je přitom se podívat, jaké zákony předkládali a jak hlasovali v minulém období její poslanci.
Druhým kritériem je životopis představitelů strany. Jsou to lidé, kteří něco dokázali a nyní dávají své schopnosti do služeb společnosti, nebo je pro ně politika záchrannou sítí před nezaměstnaností, jež by jim kvůli jejich neschopnosti hrozila? Má nejen volební lídr, ale i kterýkoli kandidát na volitelném místě alespoň bazální morální integritu, anebo působí jako člověk s poruchou osobnosti či vydíraný mafií?
Třetí kritérium – vize do budoucna, je pokračováním toho prvního. Má strana jasnou představu, konkretizovanou ve volebním programu, co by chtěla v politice prosazovat? Nebo řeší třicetikorunové pseudoproblémy, či dokonce neřeší vůbec nic a jen voliči nastavuje prázdné zrcadlo, aby si do něj projektoval své představy a touhy?
Když se přísně uplatní uvedená kritéria, dopadne člověk jako slečna z Jiránkova vtipu, která hledala dokonalého partnera, aby se dozvěděla, že tak skvělý muž již bohužel není mezi živými. Nezbývá tedy než slevit z absolutních požadavků. Budu proto rozumně volit stranu, která je splnění kritérií nejméně vzdálená. A, už méně racionálně, stranu, která je mi sympatická, se kterou mi funguje partnerská chemie. Stranu zelených.
Psáno pro Respekt, 16.5.2010
