Matěj Stropnický: Cestování lidem nezakazuji. Ale radši jedu vlakem.

„Není normální, aby 80 procent českých občanů mohlo každý rok dosáhnout na leteckou dovolenou.“ Tahle slova Matěje Stropnického v rozhovoru pro časopis Echo vzbudila v pátek rozruch na sociálních sítích. Nový šéf zelených vysvětluje, jak to myslel. A proč se vůbec snaží otevřít téma letecké dopravy.

V rozhovoru, za který jste pranýřován, jste však pronesl, že 80 procent českých občanů vyrážejících na letecké dovolené není normální. Jak jste to tedy myslel?

„Je to něco, co jsem použil v nadsázce. Ve skutečnosti létá na dovolenou něco mezi 20 a 30 procenty lidí. Podstata toho problému ale zůstává. Spočívá v tom, že ceny za létání jsou nepřiměřeně nízké, protože letecký benzín není prostě zdaňován tak, jak by měl, a nemá vlastně zahrnuty všechny náklady na znečišťování. Letecký benzín je enormně emisní. A tudíž je letecká doprava vlastně dotovaná, zvýhodňovaná na úkor hromadné dopravy – třeba železniční nebo autobusové. To se prostě projevuje v těch cenách. A je to problém, který souvisí třeba s klimatickou změnou a s těmi dopady, které to má.“

Zelení se přitom chtějí dle vašich slov zaměřit více i na sociální agendu, nemohou vám taková vyjádření spíše uškodit?

„To číslo, které bylo vytrženo z kontextu v tom rozhovoru, vypadá, jako že vlastně říkáme, že by lidé s nižšími příjmy neměli létat na dovolenou. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Protože běžní lidé samozřejmě na dovolenou nelétají. Na dovolenou létá pouze vyšší střední třída a lidé s vysokými příjmy, to znamená, že to znečišťování, které se skrze tuto leteckou dopravu – a to dotování té letecké dopravy – odehrává, tak jde na úkor těch lidí, kteří si létání a dovolené vůbec nemohou dovolit. Ta věc je vlastně celá postavená trochu naopak. Já se tím zastávám lidí, jimž ti, kdo létají, znečišťují životní prostředí a ještě navíc za dotované ceny.“

Vy na dovolenou létáte?

„Já se, po pravdě řečeno, dovoleným v zahraničím a obzvláště těm leteckým už léta vyhýbám. Ne že bych nebyl na dovolené nikdy. Když jsem byl menší, tak jsem s rodiči takhle třeba někde i letecky byl. Ale po pravdě řečeno – bydlel jsem celá léta v Itálii s rodiči, jezdil jsem do Prahy dělat rozdílové zkoušky a jezdil jsem vždy autobusem nebo vlakem. Když jsem hrál ve filmu, v Máji, tak jsem za peníze, které jsem tam vydělal, chtěl jet na nějakou dovolenou dál. Jel jsem do Mongolska a jel jsem do Mongolska vlakem. Osm dnů ta cesta trvala celkem. Ale to byla hlavní část toho poznávání, protože jsem díky tomu viděl a projel celou Transsibiřskou magistrálu.“

Takže raději toto než letadlem na dovolenou. 

„Je otázka, jaké má dopady masová turistika, se kterou se my tady v Praze potkáváme v tom opačném gardu, kdy si vlastně hlavní město neví rady s těmi hordami turistů, kteří se valí Prahou, kteří přijeli hlavně na levné pivo. To není žádné poznávání, to není žádné cestování. To je jenom jeden z mnoha projevů konzumní kultury. Který ve výsledku má pro to město fatální, negativní dopady. Segwaye a všechny další věci. Ti turisté odmítají chodit, přiletí letadlem, nasednou do autobusu, odjedou do hotelu a z hotelu se pohybují už jenom těmi segwayi a ostatní chodci před nimi uskakují. Masová turistika má tyhle negativní dopady na běžné obyvatele, a po pravdě řečeno, obdobné dopady má ta turistika Čechů v zahraničí, pakliže dostane tu masovou podobu.“

Co říkáte na výtku, že de facto zakazujete lidem létání?

„V zásadě to cestování do zahraničí už dávno nemá tu rovinu toho poznávání. V minulosti byla spousta lidí, kteří dokázali velké věcí, aniž by opustili zemi, ve které se narodili. Puškin nikdy neopustil Rusko. Neříkám, že se má lidem zakazovat cestování, chraň pánbůh, to tak není vůbec myšlené. Já jen říkám – a zelení říkají – že je potřeba, aby byly započítány všechny náklady té dotyčné dopravy do ceny té letenky. Veřejná sféra neustále dotuje soukromý sektor nějakou formou. A tady náklady započítané nejsou.“

Co byste vzkázal svým kritikům, kteří se do vás za váš výrok strefují?

„Až příliš mnoho lidí si myslí, že pro nějakou ochranu před klimatickou změnou, která se do značné míry podílí třeba na migrační vlně, tak si myslí, že tříděním papírových a igelitových pytlíků se s ochranou přírody vypořádáme dostatečně. Ale tak to prostě bohužel není. To zdaleka nestačí. Je potřeba měnit naše ekonomické chování a je potřeba toto téma započítávání všech vedlejších nákladů globalizace do toho soukromého podnikání potřeba řešit. Proto jsme tuhle debatu otevřeli. Možná trochu křiklavě, ale aspoň začala.“

Rozhovor vyšel 5. února 2016 na blesk.cz

 

 

 

Share Button