Na sucho se musí od lesa

 

Sucho je sice přírodní jev, za který na první pohled může nedostatek srážek, ale hned při dalším pohledu je zjevné, že za jeho rozšířením stojí také člověk se svou činností. Příčin je mnoho a my se jimi musíme začít intenzivně zabývat. Dopady sucha se pozvolna projevují nejprve v přírodě, v půdě, v zemědělství, ale v konečném důsledku i v ekonomice. Zdroje podzemních vod jsou dlouhodobě pod normálem. Pokud chceme předejít fatálnímu nedostatku vody v budoucnu, musíme přijmout účinná opatření hned. V praxi to znamená vrátit se k řadě tradičních zemědělských a lesnických postupů.

České lesy trápí vysychání desetitisíců borovic. Stav podzemních vod i pramenů je pod normou v celé zemi. „Současná vládní koncepce sice obsahuje několik progresivních opatření, zároveň ale otevírá dveře betonářům, kteří mohou postavit desítky nových přehrad a převrátit tak záměry celé koncepce naruby,“ říká Hana Konvalinková, lídryně Zelených na Vysočině.

Zelení mají zkušenosti, dlouhodobě na tento problém poukazují a ví, že se na boj se suchem musí doslova „od lesa“. V krajině se musí obnovit její přirozené „zvlhčovače“ jako mokřady, tůně, lužní lesy, nivní louky nebo malé vodní nádrže.

Naproti tomu stavba přehrady je finančně náročná a složitá na realizaci. Například stavba plánované přehrady Nové Heřmínovy včetně navazujících opatření vyjde téměř na 7 miliard korun. Pro srovnání – založení nového biocentra či biokoridoru se pohybuje okolo 1,5 milionu korun za hektar, obnova meze se vejde do milionu a vytvoření zasakovacího pásu vyjde na pouhých 80 tisíc na hektar.

Stabilní krajina musí být rozmanitá na biotopy a my jí musíme pomoci vytvářet systémy, které účinně dovedou zadržet násobně více vody, než velká vodní díla. Je nutné vytvářet „zelenou“ infrastrukturu napříč naší krajinou a zahušťovat systém biocenter propojených biokoridory a doplněných interakčními prvky. Čím bude krajina propojenější, tím budou mít nové biotopy pozitivnější vliv na krajinu. Velké přehrady naproti tomu fungují jen bodově a zbytku systému spíš ubližují.

V současnosti plánované přehrady jsou součástí územního plánu pro akumulaci povrchových vod, takzvaného Generelu LAPV. Zelení budou navrhovat zrušení Generelu i seznamu území uvedených v Politice územního rozvoje. Naším prvním úkolem bude rovněž zahájení posuzování vlivu na životní prostředí (SEA), který Generel postrádá.

Veškeré finance určené na stavbu přehrad a s nimi spojené průzkumy a studie investujeme do potřebnějších a efektivnějších řešení v krajině. Významně podpoříme také proces zakládání, obnovy a rozšiřování přírodních (zejména vodních) biotopů.

Zelení stejně tak podporují přírodě blízké hospodaření v lesích. K tomu může zásadně přispět certifikace státních lesů v režimu FSC, která zaručuje šetrné efektivní hospodaření, jež skloubí produkční i mimoprodukční funkce lesa v poměru půl na půl. Certifikát kontroluje a garantuje šetrné postupy hospodaření a sociální aspekty v lesním hospodaření a znemožňuje rozsáhlé holosečné kácení. Zelení proto požadují, aby se Lesy ČR a Vojenské lesy a statky zapojily do certifikace FSC.

Samostatnou kapitolu ve vztahu k suchu pak tvoří zemědělství. Současný ministr Marian Jurečka jde od začátku svého působení na ruku velkým podnikatelům v čele s Andrejem Babišem. Zatímco v zahraničí se skrze dotace podporují menší farmáři, u nás se peníze sypou velkým, aby byli ještě větší.

Velkozemědělské podniky intenzivním zemědělstvím a nevhodnými hospodářskými postupy často půdu zcela zničily a nyní produkci podporují masivním užitím pesticidů, herbicidů a hnojiv. Naopak menší zemědělci mají ke své půdě vztah, znají specifika krajiny, usilují o zachování kvality půdy a už nyní realizují mnohá opatření na podporu zadržení vody v krajině. Takové hospodaření podpoříme dotacemi, pomůže obnově půdy, zadržení vody v krajině i vzniku nových pracovních míst na venkově.