Havárie na řece Bečvě měla katastrofální důsledky: úhyn ryb a poškození makro a mikrofauny v délce téměř 40 km významného vodního toku. Původce havárie není ani po šesti měsících vyšetřování policii znám. Je to 6 měsíců od havárie na vodách řeky Bečvy. Uhynulé ryby jsou posbírány a kyanidy odtekly, ale pachuť toho, co se stalo a jak postupovaly orgány státu, bohužel zůstává,“ říká místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová, senátorka za přerovský obvod, kterým Bečva protéká.

Postup státních orgánů při zjišťování zdroje havárie a záchranných pracích vzbuzuje řadu pochybností u odborníků i široké veřejnosti. „Pochybnosti nad postupem policie a České inspekce životního prostředí spíše rostou, soudní znalec který zpracovává posudek se ukázal jako velmi nevěrohodný. V naší výzvě Spravedlnost pro Bečvu voláme po nápravě nedostatků v zákonech, aby se podobné situace v budoucnu neopakovaly. A v tomto směru se věci posouvají dopředu,“ říká spolupředseda Zelených Michal Berg.

Nejde totiž „jen“ o Bečvu. Na povrchových tocích u nás se každým rokem stane kolem stovky chemických havárií. Ohrožují a poškozují životní prostředí, závažnější z nich mohou mít dopady na kvalitu pitné vody, zdraví a životy lidí.

„Odborný tým senátorky Jitky Seitlové, ve kterém jsem působil, připravil podrobnou analýzu nedostatků v jednotlivých zákonech. Z ní vyplývá 14 konkrétních doporučení, co by se mělo změnit. Jako Zelení například navrhujeme zavedení nepřetržitého monitoringu kvality vody v řekách, jako je tomu v Německu nebo v Nizozemí,“ doplňuje Michal Berg.

Analýza havárie na Bečvě expertní skupiny, sestavené místopředsedkyní Senátu Jitkou Seitlovou, odhalila slabiny v systému zvládání mimořádných událostí na vodách orgány státu. Níže uvedené hlavní teze předkládaných legislativních změn se týkají zejména nápravy nyní nejasného stanovení povinností orgánů státu a vyloučení zdvojených kompetencí, nedostatečných právních podmínek a metodických postupů pro zneškodňování havárií a vyloučení nejistot náhrad škod třetím osobám pomáhajícím při zneškodňování havárie.

„Uvedené body budu prosazovat do praxe, jak prostřednictvím Ministerstva životního prostředí, tak formou senátních a poslaneckých pozměňovacích návrhů,“ dodala senátorka Jitka Seitlová.

 

Doporučení expertního týmu k efektivnějšímu zvládnutí podobných katastrof jako se stala na Bečvě

  1. Změnit současné „oprávnění“ operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému k varování obyvatelstva o haváriích na vodách na povinnost varování v případech ohrožení životů, zdraví, majetků, životního prostředí, a to při riziku z prodlení neodkladně.
  2. Zavedení principu, že v případě pochybností je nutné vždy k varování přistoupit.
  3. Doplnění povinnosti subjektu, kterému byla nahlášena havárie na vodách, informovat neodkladně dotčené obecní úřady.
  4. Veřejný registr všech havárií na vodách se stanovením výčtu povinných údajů.
  5. Stanovení vodoprávního krajského úřadu jako primárně příslušného k zneškodňování havárií v rámci IZS s možností následného pověření obce s rozšířenou působností pro menší havárii nepřesahující území její působnosti.
  6. Ze zákona o vodách vypuštění nevhodného odkazu „přiměřenosti postupu“ jako u povodní a stanovení systému zákonných postupů a povinností orgánů státu při havárii na vodách.
  7. Stanovení pravidel územní příslušnosti vodoprávního krajského úřadu k řešení havárie přesahující území jednoho kraje.
  8. Jednoznačné stanovení pozice a oprávnění vodoprávního úřadu vydávat v oblasti ochrany vod závazné pokyny veliteli zásahu IZS řídícímu a koordinujícímu likvidační a záchranné práce.
  9. Vyloučení zdvojených kompetencí vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí.
  10. Doporučujeme zvážit možnosti uložení provedení opatření třetí osobě v případech rizika prodlení i zrychlenými postupy mimo správní řízení, včetně možnosti finanční kompenzace takto uložených opatření.
  11. Doplnění zákona o výslovné stanovení orgánu odpovědného za provádění řádného průzkumu havárie včetně odběru vzorků a zajištění materiálního a technického zabezpečení pro odběry vzorků.
  12. Doplnění zákona o princip vzniku nároku na náhradu nákladů vzniklých při provádění opatření uložených třetí osobě již jejich vynaložením.
  13. Povinnost složek krajských IZS o vzájemném operativním informování se, pokud mimořádná událost přesahuje hranice krajů.
  14. Povinnost všech orgánů státu a veřejné správy vést záznamy kdy, komu a co bylo sděleno při zjištění havárie a záchranných a likvidačních pracích.

Kompletní tiskovou zprávu najdete zde.