Strana zelených poslala ministerstvu životního prostředí vyjádření k oznámení záměru Plavební stupeň Děčín. Žádá, aby dokumentace EIA doplnila hydrologická data, klimatický výhled a věrohodný důkaz veřejného zájmu. Oznámení totiž posuzuje plavební podmínky podle současných, několik let starých podkladů, ačkoli průtok Labe dlouhodobě klesá.

„Otázka nestojí tak, jestli jsme pro, nebo proti lodní dopravě. Jde o to, zda je projekt realistický, promyšlený v širších souvislostech a zda během své životnosti skutečně zlepší plavební podmínky,“ říká Miroslav Štross.

Záměr navazuje na tradici Československé plavby labské, která v osmdesátých letech zaměstnávala téměř čtyři tisíce lidí. Po transformaci ekonomiky, klesajících průtocích a konci přepravy uhlí do Chvaletic v roce 1996 ale plavba upadala. Podle Zelených nelze její útlum vysvětlovat jen nestabilními podmínkami, které jez jednou provždy vyřeší. Vodní cesta potřebuje hlavně vodu, a té ubývá: data za posledních 45 let ukazují jasný klesající trend. Oznámení přesto počítá až s 11 600 loděmi ročně.

Co v oznámení chybí
Oznámení neuvádí, pro jaký průtok jsou jez a prohrábky navrženy, ani z jakých hydrologických dat návrh vychází. Podklad samotného investora přitom počítá s tím, že průtok překročený v Ústí nad Labem 95 % dní v roce klesne ze 102,6 m³/s v roce 2020 na 93 m³/s v roce 2050. Projektanti zároveň uvedli, že pro ponor 1,4 m se počítá s průtokem 117 m³/s. Co to znamená pro plavbu, spočítáno není. Stejně tak chybí, jak často bude třeba nadlepšovat průtok vypouštěním vody ze Střekova a Vltavské kaskády a odkud se ta voda v suchých letech vezme. Letos v září přitom Povodí Vltavy kvůli suchu poprvé v historii využilo zásobní prostor Slap.

Další výhrada se týká ponoru. Opatření mají zajistit ponor 1,40 m, ale česko-německá dohoda stanoví pro německý úsek cílovou hloubku plavební dráhy 1,40 m, tedy ne ponor. Po odečtení rezervy pod kýlem tam zbývá ponor zhruba 1 až 1,25 m. Loď naložená v Děčíně na 1,40 m by za hranicí najela na mělčinu.

Prognóza 4,7 milionu tun ročně a 19 souprav denně nevychází ze zjištěné poptávky. Odvozuje se od kapacity plavebního stupně, od marketingové studie z roku 2015 a od ekonomického hodnocení z roku 2016, jehož výsledky Nejvyšší kontrolní úřad označil za nevěrohodné. Klimatická studie pak pracuje s pětiletou řadou meteorologických dat ze stanice Děčín, o průtocích Labe neříká nic a sucho vyhodnotila jako nízké riziko. Emise přitom podle ní klesnou jen o 1 až 1,6 %.

Poškození přírody a podmínky výjimky
Plavební stupeň by nevratně poškodil přírodu. Všechna tři příslušná stanoviska, tedy Správy NP České Švýcarsko, AOPK ČR i krajského úřadu, shodně uvádějí, že významný vliv na soustavu Natura 2000 nelze vyloučit. Naturové hodnocení potvrdilo významně negativní vliv obou variant na lokality Porta Bohemica a Labské údolí. Ztrátu bahnitých říčních náplavů nelze plnohodnotně nahradit a dotčeny jsou i lužní lesy, prioritní stanoviště. Zákon takový záměr dovoluje jen tehdy, když neexistuje šetrnější varianta, když pro něj svědčí naléhavý převažující veřejný zájem a když jsou uložena kompenzace. U prioritních stanovisek navíc obvykle rozhoduje stanovisko Evropské komise.

„Veřejný zájem nestačí vyhlásit, musí se věrohodně doložit,“ upozorňuje Miroslav Štross. „Investor ho opírá o přínos pro mezinárodní dopravu a úlevu silnicím a železnici, ale bez vazby na budoucí klima a bez dat, která by to dokládala.“

Co požadujeme
Zelení žádají, aby dokumentace EIA doplnila:

  • hydrologické podklady a návrhový průtok, pro který jsou jez a prohrábky navrženy,
  • scénáře průtoků s ohledem na klimatickou změnu po celou dobu životnosti stavby,
  • vyčíslení potřeby nadlepšování průtoků a zdroj vody v suchých letech,
  • prognózu přepravy vycházející ze skutečné poptávky a vyhodnocení využitelnosti ponoru v německém úseku Labe.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) přitom už letos v létě oznámil, že se začne stavět v roce 2029, tedy dřív, než jsou k dispozici data.

„Investor musí jednoznačně prokázat, že stavba, která nevratně poškodí poslední volně tekoucí úsek Labe v Česku, je v naléhavém veřejném zájmu. Pokud to věrohodně neprokáže, je třeba projekt zastavit,“ dodává Štross.