Zelení v Evropském parlamentu vydali dnes zprávu o konfliktu zájmů mezi byznysem a politikou. Zaměřili se na energetický sektor, zejména na průmysl fosilních paliv, jehož představitelé investují velké částky a mnoho energie do boje proti opatřením, které mají zmírnit důsledky klimatické změny.
Zpráva se zaměřila na 13 evropských zemí včetně České republiky a potvrdila doširoka otevřené dveře mezi politikou a byznysem s fosilními palivy. Hranice mezi regulátory a těmi, kdo mají být regulováni, je ve většině zemí velice nejasná a neustále překračovaná. Chybí legislativní pravidla, která by bránila vzniku těchto konfliktů zájmů.
Zaměření zprávy specificky na energetický a fosilní průmysl a politiku ochrany klimatu je v aktuální situaci klíčové. Evropská unie a její členské státy totiž aktivně na úrovni OSN blokují jednání o zavedení pravidel proti konfliktu zájmů, které prosazují další státy reprezentující přes 70 % světové populace. V těchto týdnech přitom v německém Bonnu probíhají další jednání Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), během kterých by mohlo v této otázce dojít k pozitivnímu pokroku, pokud by evropské státy změnily svůj postoj a začaly nová pravidla aktivně prosazovat.
Zájmy byznysu
Stovky občanských organizací a téměř 70 států OSN volají po přísnější regulaci konfliktu zájmů proto, že energetické firmy a byznys s fosilními palivy dlouhodobě negativně ovlivňují vyjednávání UNFCCC a díky svému vlivu v něm hrají až příliš velkou roli. Aby tato role nebyla nadále natolik dominantní, přišly s novým návrhem na omezení jejich vlivu. Zelení v Evropském parlamentu tento návrh velice podporují. Věříme, že s konflikty zájmů, které ovlivňují veřejnou politiku, je třeba bojovat na všech úrovních – regionální, národní, evropské, i na úrovni OSN.
Slabý dohled na konfliktem zájmů
Zpráva evropských Zelených odhalila, že ačkoliv ve většině ze sledovaných zemí, včetně České republiky, existuje nějaká forma regulace konfliktu zájmů, její reálná efektivita a kontrolovatelnost je často velice nízká.
Přes 88 případů průchodnosti mezi politikou a energetickým byznysem ukazuje nutnost legislativních změn a přísnější kontroly. Většina případů zahrnuje vysoce postavené osoby – ministry a předsedy vlád, státní tajemníky a vysoké státní úředníky, důležité poradce či regulátory.
V České republice máme několik takových případů, například bývalého premiéra Mirka Topolánka, který nyní hájí zájmy energetického průmyslu, nebo aktuální ministra průmyslu a obchodu v demisi Tomáše Hünera, který před nástupem do vlády pracoval na vysokých manažerských pozicích v ČEZ, Vršanské uhelné a v energetické divizi Siemensu.
Aby se omezil vliv soukromého sektoru na rozhodování o otázkách veřejného zájmu, navrhují Zelení následující kroky:
- jasnou definici konfliktu zájmů na úrovni UFNCCC
- nastavení jasných pravidel o konfliktu zájmů a způsobech jednání pro politiky a ty, kdo veřejnou politiku ovlivňují na úrovni UFNCCC
- přísná pravidla proti konfliktu zájmů na všech úrovních, od regionální po evropskou a celosvětovou
- minimálně 3leté přechodné období pro přechod mezi veřejným a soukromým sektorem, mezi politikou a byznysem na vrcholné úrovni