Vedle války a řešení humanitární pomoci je potřeba nezapomínat na jiná témata. Mnozí se budou snažit využít situace k prosazení věcí, na které nebude upřena taková pozornost. Jedna z nich je labská větev kanálu Dunaj-Odra-Labe. 
Zatímco celý projekt vláda oficiálně ukončuje, jeho část v podobě budování jezů na Labi pokračuje. Tento týden se v Senátu projednával souhlas s dohodou s Německem o rozvoji Labské vodní cesty.  Přijetí této dohody, kterou vyjednala předchozí vláda Andreje Babiše, bude znamenat vytvoření tlaku na stavby vodních děl u Děčína a Přelouče. Bez těchto děl nelze závazkům této Dohody dostát.
Proti dohodě vystoupili pouze tři hlasy: místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová a senátoři Ladislav Kos a Petr Orel, všichni zvolení s podporou Zelených. Zde je celé vyjádření senátora Petra Orla:
„Je bez pochyb, že splavnost Labské vodní cesty nelze provést bez poškození přírody. Německá část dohody cílí na nižší parametry plavební hloubky (140 cm, zatímco ta česká na 230 cm) a obsahuje pravidelné revize v návaznosti na environmentální oblasti. 
Ujištění ministra dopravy Kupky, že analytická studie zadaná tímto ministerstvem konstatuje, že kompenzační opatření negativního vlivu na chráněná území jsou možná, není dobrou zprávou. Už jsme to jasně viděli na studii
proveditelnosti kanálu Dunaj – Odra – Labe. Evidentní ekonomický nesmysl ve studii vyšel kladně! O jiných aspektech nemluvě. Tuto studii také objednalo a platilo Ministerstvo dopravy, které má na zásazích do Labe zájem.
Naopak správa Národního parku České Švýcarsko, tedy odpovědný orgán ochrany přírody, možnost účinných kompenzačních opatření vyloučila. 
Nejde o málo, jde o naši nejvýznamnější řeku, o cenný ekosystém, který by měl být nenávratně poškozen. Je to jediná naše řeka, která tzv. lososová, je zatím pro lososa prostupná.
Neúspěšnými pokusy o prosazení zmíněných vodních děl bylo za čtvrť století promarněno na 800 miliónů Kč ze státního rozpočtu. Korunu diskusi nasadil senátor Linhart, předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který prohlásil, že území se chrání „jen kvůli nějaké jedné kytce“. To je totální
nepochopení celé situace. Ochrana přírody opět sahá za mnohem kratší konec lana.“