Uhelná komise připomínala během jarní vlny pandemie Šípkovou Růženku. Nyní se ovšem zdá, že ministra Havlíčka políbil jakýsi tajemný princ – zřejmě z Uhelného království. Jarní hibernaci nahradil rozruch a kvalt. Minulý týden totiž ministr nečekaně oznámil, že by komise měla o scénáři ústupu od uhlí rozhodnout bez veřejné debaty a bez potřebných podkladů již toto úterý. Mobilizace občanské společnosti tomuto rozhodnutí zatím zabránila, stále ale není jisté, že Uhelná komise přijde s termínem, který bude pro lidi i pro přírodu dostatečně brzy.

Připomeňme si, že úkolem Uhelné komise je připravit scénáře, podle nichž by se mělo v ČR ukončit spalování uhlí. Není to jednoduché, protože je potřeba brát v úvahu situaci horníků a pracovníků uhelných elektráren, kteří nesmějí skončit na dlažbě. Je potřeba také vyřešit, z čeho a jak budeme vyrábět energii během ústupu od uhlí i po něm. A je naprosto nezbytné to vše dělat s ohledem na změnu klimatu, ke které stále přistupujeme neuvěřitelně lajdácky.

Je zjevné, že je potřeba rozhodování o konci uhlí založit na datech. Ta jsou k dispozici: víme, jak se vyvíjí cena elektřiny z jednotlivých zdrojů energie. Můžeme čerpat ze zkušeností jiných zemí s využíváním obnovitelných zdrojů energie, zejména sousedního Německa. Máme představu o tom, kolik uhlí můžeme spálit, abychom udrželi změnu klimatu v přijatelných mezích.

Především ale známe skrytou cenu uhlí. Jen na lidském zdraví platíme za spalování uhlí víc než deset miliard ročně. To ale mluvíme jen o přímých důsledcích. Když započteme dopady změny klimatu na lidské zdraví, jsme ještě někde úplně jinde. Upozorňuje na to například zpráva expertní rady Evropských akademií (EASAC) z června 2019. Její autoři upozorňují, že změna klimatu může snadno smazat veškerý pokrok, který byl v medicíně za posledních 200 let učiněn.

Klimatická krize s sebou přináší vlny veder, během nichž se významně zvyšuje úmrtnost, ale také agresivita včetně násilných trestných činů nebo tragických dopravních nehod. Přicházejí nové infekce jako je západonilská horečka, která už se přenáší na jižní Moravě. Stále větším problémem je také klíšťová encefalitida. S rostoucí teplotou roste i antibiotická rezistence, která je považovaná za tikající bombu.

To vše jsou dobré důvody k tomu, abychom odklon od uhlí provedli co nejrychleji a spojili ho s přechodem na obnovitelné zdroje. Ministr Havlíček se plete, když označuje plyn za bezemisní zdroj. Zemní plyn je fosilní palivo a ke změně klimatu přispívá úplně stejně jako uhlí.

Scénáře odklonu od uhlí v tuto chvíli nejsou připravené a je nepřijatelné, aby o nich vláda rozhodovala narychlo a zneužívala nouzový stav pro další špatné rozhodnutí, ze kterého bude mít prospěch jen hrstka bohatých. Odmítáme, aby občané této země platili svým zdravím i svými penězi za další překotné rozhodnutí této vlády.

Jako Zelení požadujeme proměnu ekonomiky, která bude ohleduplná k lidem i k přírodě. Je nezbytné při ní myslet na to základní: lidské zdraví i krajinu, která nás živí.

– Anna Kšírová, expertka Zelených na vztah změn klimatu a lidského zdraví