Je jasné, že závažnost situace ve chvíli nástupu nového ministra zdravotnictví vyžaduje mnohá omezení. Je navíc pravděpodobné, že budeme muset přistoupit ještě k výraznějším opatřením, pokud aktuální opatření zásadně nesníží rychlost šíření viru. Čím dříve je zavedeme, tím lépe.

Nicméně žádné takové omezení nemůže trvat věčně. Pouze si jím kupujeme čas na záchranu situace. Psychologicky je navíc velice důležité vidět cíl, jakési světlo na konci tunelu, tedy nejen vědět jaká opatření platí a proč je máme dodržovat, ale také za jakých podmínek skončí.

Vláda by měla ideálně připravit konkrétní sady opatření tak přehledně, jako je používají některé země (například Irsko). Podle nich se každý může dobře orientovat.

Aby to neměl nový ministr zdravotnictví tak složité, připravili jsme mu zelená doporučení pro zvládnutí koronavirové krize. Krize, která nemusela být.

1) Vyšší kapacity jsou cestou ke zvládnutí situace

  • Potřebujeme zvýšit kapacitu testů a zpřístupnit testování všem. Není možné čekat na test celý týden, a jediná cesta, jak toto čekání zkrátit, je zaplatit si test sám/a. Cena testu cca 1800 Kč je však pro mnohé překážkou. Kdyby byly všechny testy plně hrazeny státem, zjednodušila by se navíc administrativa pro obvodní lékaře.
  • Potřebujeme zavést také rychlé testování, tzv. antigenní. Nejprve tam, kde se soustředí nejohroženější skupiny, jako jsou domovy pro seniory, a následně pro všechna místa, kde se lidé potkávají a trvá tam větší riziko nákazy – firmy, úřady, zdravotnická zařízení. Tím se také značně zvýší kapacita testování.
  • Potřebujeme stále navyšovat kapacity trasování – jakmile díky opatřením počet nově nakažených poklesne, bude opět klíčové rychle a účinně vyhledávat nemocné a jejich kontakty, zvlášť poté, co se některá opatření zase uvolní.
  • Potřebujeme navyšovat kapacity zdravotnických zařízení a koordinovat posílení pracovních sil v sociálních zařízeních. Vláda musí denně zveřejňovat informace o vytížení nemocnic a mít jasný plán, jak bude řešit nedostatečné kapacity v nich. Koordinace nabírání pracovních sil do nemocnic a sociálních zařízení nesmí být na bedrech samotných zařízení a jejich schopnosti komunikovat na sociálních sítích. Koordinaci musí převzít města a jejich krizové štáby. Poptávky a nabídky lidí s potřebným vzděláním, kteří mohou nastoupit do zdravotnictví, a všechny druhy dobrovolnické činnosti se musí pro každé město či region scházet na jednom místě. Při nařizování pracovní povinnosti pro lidi se zdravotnickým vzděláním a studenty a studentky je potřeba postupovat vstřícně a dávat všem najevo, jak si stát a společnost jejich zapojení váží.

2) Lidem a firmám se zodpovědné chování musí vyplácet

  • Testování a pobyt v karanténě nesmí vést k ekonomickému ohrožení. Je potřeba lidem zachovat alespoň v nějaké míře příjmy, i když spadnou do karantény nebo budou závislí na ošetřovném. To se musí opět stanovit jako 80 % jejich původního příjmu.
  • Je potřeba podpořit firmy, které přejdou na home-office, například dočasným snížením odvodů. Uzavřené provozovny a podniky musí dostat rychlé a dostatečné kompenzace.
  • Podpora firem a organizací, které budou zavádět hromadné rychlé antigenní testy.  Firmy nebo univerzity musí od státu dostat podporu za to, že sníží část jeho zátěže.

3) Jen zlepšená komunikace může vrátit aspoň část důvěry

  • Lidé musí vědět, proč jsou opatření zaváděna. Jen tak mohou být skutečně účinná. Komunikace se musí zásadně zlepšit a vláda ji musí mít jako jednu z priorit. Zároveň nesmí občany příliš chlácholit, ani příliš strašit. Je potřeba podávat informace srozumitelně, včas, s potřebným vysvětlením a s uvedením cíle, za jakých podmínek jednotlivá opatření mohou skončit.
  • Vláda by měla zapojit do vysvětlování a podpory opatření osoby, které mají schopnosti potřebné informace obyvatelstvu přenést. Musí také využít neformálního vlivu osobností veřejného života v nejrůznějších cílových skupinách. Masivní, nicméně přesně strukturovaná vysvětlovací kampaň by měla vytvořit sdílený pocit zodpovědnosti, který povede k lepšímu dodržování jednotlivých opatření.
  • Pokud chce vláda po občanech, aby se omezovali, musí jít sama v omezení příkladem. Ne v tom, že ministři zůstanou doma, ale že po dobu krize nebudou dělat žádná klíčová strategická rozhodnutí, jako například kanál Dunaj-Odra-Labe nebo jaderná elektrárna Dukovany.
  • Všechna opatření musí být zpřístupněná i způsoby pro lidi se specifickými potřebami. Tedy formou tlumočení do znakové řeči, zveřejněním na přístupném webu pro čtečky nevidomých, přepis do formátu snadného čtení a překlad opatření do běžně užívaných cizích jazyků, včetně jazyků národnostních menšin.

4) Nesmíme zapomínat na nejzranitelnější skupiny lidí

  • Podpora vzdělávání na dálku u žáků ze sociálně slabých rodin. Na základě jarních zkušeností víme, že je zde nezanedbatelná skupina dětí, která pro výuku na dálku nemá technické vybavení. Je potřeba nadále podporovat pořízení techniky a připojení do škol, jak pro samotné učitele, tak pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí.
  • Nezapomínat na lidi bez domova. Omezování služeb pro lidi bez domova je nejen sociálně nepřijatelné, ale zároveň zvyšuje riziko nákazy. Při vyhlašování opatření, jako je noční zákaz vycházení, by měly vláda a města připravit prostory pro lidi bez domova.
  • Distribuce respirátorů a ochranných pomůcek prostřednictvím měst a obcí. Potřebujeme skrze města a obce začít zdarma distribuovat respirátory, které poskytují lepší ochranu před nákazou. K dispozici je musí mít zejména ty osoby, které stále zůstávají ve styku s dalšími osobami.
  • Účinná prevence a pomoc při domácím násilí. Nesmíme zapomínat, že omezení jakýchkoli kontaktů mimo rodinu s sebou nevyhnutelně nese riziko vyššího počtu případů domácího násilí. Je potřeba těmto obětem poskytovat aktivní pomoc.